Nebojme se budoucnosti aneb kariera lvíčka Caesara

Nebojme se budoucnosti aneb kariéra lvíčka Césara
Když v roce 1932 letecká nehoda předčasně ukončila plodný život geniálního zlínského velkopodnikatele, byla při té příležitosti firmou ESTA vydána gramofonová pamětní deska. V současnosti je v digitalizované podobě přístupná na této internetové adrese.
Skládá se ze tří částí - z projevu Tomáše Bati, který je jediným zachovaným projevem slavného ševce, z recitace z jeho závěti, kterou předčítá člen činohry Divadla na Vinohradech František Smolík a v závěru z Tomášovy nejoblíbenější písně "Neumrem na slame", která je na začátku a na konci podbarvena zvuky leteckého motoru, který symbolizuje onu nešťastnou nehodu.
K této desce se váže zajímavá historka, která byla zachycena v roce 1935 v časopise "Zlín" pod názvem "Kariéra zlínského lva Césara ". Tento lev byl zakoupen Tomášem Baťou jako přírůstek do zlínské zoologické zahrady. Dostal prostornou a světlou klec v zámeckém parku pod Klubovním domem.
Infobox
Nebojme se budoucnosti
"Polovina lidí na světě chodí bosa a sotva pět procent obyvatelstva je dobře obuto. Tu vidíme nejlépe, jak málo práce jsme dosud vykonali a jak ohromná práce očekává všechny ševce tohoto světa.""Byla to touha tvořit, poskytnouti stále větší množství účasti na výhodách, které náš závod jak zaměstnancům tak zákazníkům poskytoval. Pokud budete této velké idei sloužiti, potud budete ve shodě se zákony přírodními i lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužiti svým závodem všeobecnu, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně." (z projevu Tomáše Bati, Zlín, 1. května 1931)
Lvíček César má svoji zvěčněnou podobu. Sloužil jako předloha sochaři Bohumilu Kafkovi k monumentálnímu sousoší M. R. Štefánika v Bratislavě, u jehož nohou stál lev. Z této sochy dnes existuje právě jen on.
V květnu 1931 byl na zahradě vily Tomáše Bati natáčen slavný Baťův projev "Nebojme se budoucnosti " firmou Fox Movieton News (to je onen zmiňovaný a jediný zachovaný zvukový snímek velikého tvůrce Zlína). V té době stála Césarova klec na zahradě Baťovy vily a když se do projevu pozorně zaposloucháte, uslyšíte na závěr řvoucího lvíčka Césara. Na dvou místech se zde ozývá jeho temné mručení, sice jako vzdálené zvukové pozadí, ale přece jen dobře slyšitelné.
Jak píše tehdejší tisk: "Až se znovu setkáte s tímto snímkem, poslouchejte pozorně. Tomáš Baťa mluví pevným ostrým hlasem o veliké práci, jež čeká všechny ševce tohoto světa a ve dvou místech ozývá se za jeho slovy temné mručení lvíčka Césara. Tak se připojil královským hlasem k hlasu svého pána."